Product Lifecycle Management

Výběr a nasazení PDM ve středně velké firmě

Napsal , vydáno 20. 11. 2011

Tento článek popisuje vývoj PDM systémů a jejich využitelnost ve středně velkých výrobních podnicích v různých průmyslových segmentech. Dokument představuje klíčové komponenty PDM, o něž by se měly středně velké společnosti zajímat, vysvětluje, jak může PDM řešit jejich kritické obchodní problémy, a popisuje nejdůležitější prověřené postupy týkající se plánování a implementace PDM systému. Navíc tento materiál popisuje, co mají středně velké firmy udělat pro to, aby mohly s PDM začít, a jak by měly posuzovat vhodnost různých PDM systémů na trhu.

1. Úvod

Jak se technologie pro správu produktových dat (PDM) zdokonalují, jejich použitelnost v mnoha průmyslových odvětvích a organizacích všech velikostí výrazně narostla. Výzkum a zkušenosti organizace CIMdata ukazují, že mnoho PDM systémů se vyvinulo do podoby, která uspokojí potřeby nejen velkých podniků, ale také menších a středně velkých firem všech typů. Tento vývoj je nespornou známkou všeobecného přijetí této technologie zaměřené na management i dalších technologií pro správu životního cyklu výrobků (PLM) ze strany trhu (např. vizualizace, integrace podnikových aplikací, digitální strojírenství atd.). Není pochyb o tom, že rozsáhlé možnosti poskytované spoustou dnešních PDM systémů dovolují podnikům v mnoha průmyslových odvětvích lépe kontrolovat a využívat jejich duševní vlastnictví, snížit náklady, zvýšit kvalitu a zkrátit dodací lhůty.

2. Evoluční vývoj PDM

Historicky vzato je PDM středem PLM přístupu s jeho kořeny přímo ve strojírenské konstrukci. V polovině osmdesátých let dvacátého století se PDM zaměřovalo na řešení problémů CAD, na správu souvisejících technických informací a poskytovalo nástroje pro zastřešení dat, vhodné pro technická oddělení nebo pracovní skupiny. Tyto PDM systémy byly postaveny na zakládajících technologiích, které řešily datové a komunikační požadavky. PDM prodejci do této báze rychle přidávali další funkce a klíčové schopnosti správy dat rozšiřovali.

Jak se trh s PDM vyvíjel, jeho působnost se rozrostla nad rámec základní správy CAD souborů. Od raných devadesátých let do jejich poloviny průmyslové firmy vyžadovaly sofistikovanější aplikace a obchodní funkce pro podporu požadavků na správu podnikových technických dat, včetně kontroly technických změn, správy struktury produktů a řízení verzí. Začínala se objevovat řada souvisejících technologií, jako jsou vizualizace a správa workflow, které byly rychle využívány k vylepšení schopností a zvýšení hodnoty PDM implementací.

Souběžně s rostoucím a vyvíjejícím se data managementem se rozšiřovala dostupnost podpůrných technologií i přidružená terminologie používaná k jejich popisu. Dnes je PLM zcela jasný a běžný termín používaný k označení celé oblasti tvorby, správy a využívání informací definujících výrobek (tj. intelektuálního vlastnictví firmy), v průběhu celého životního cyklu produktu a v celé šíři jejich využití. Stejně tak jasná je i pozice PDM jakožto klíčové technologie v rámci PLM.

Spolu s rozšiřujícím se dosahem PDM, kladli dodavatelé těchto řešení stále větší důraz na rozvoj a dodávky podnikových řešení. Tato kompletovaná nebo všeobecná řešení zahrnula výrobky i služby a pomohla dodavatelům softwaru jasně diferencovat jejich nabídky. Ještě důležitější je, že tato všeobecná, často předkonfigurovaná řešení, jsou navržena ke zjednodušení zaváděcího procesu ze strany jejich uživatelů. K dosažení tohoto cíle dodavatelé zapracovali na vývoji specifických a komplexních řešení, jež adresují jeden nebo více obchodních problémů. Typická obchodní PDM řešení zahrnují podporu technického změnového řízení, správu kusovníků, komponent a dodavatelů, řízení dodavatelského řetězce, řízení kvality, kontrolu verzí a mnoho dalších rozličných obchodních iniciativ.

Má-li být nabídnuto komplexní „řešení“ nějakého specifického obchodního problému, pak pouhá adaptace technologie řešící tento problém nestačí. Celková řešení zahrnují kombinaci správné technologie, vhodných procesů, implementačních nástrojů, prověřených postupů (tzv. „best practices“), cílenou implementační podporu, šablony atd. Obvykle jsou založena na předkonfigurované a upravené verzi základního řešení, s konkrétním datovým modelem a zaměřenými procesy, aplikacemi, průvodci a zprávami, které zajišťují, aby celkový balík dodaných technologií dostatečně uspokojil vytyčené obchodní požadavky. A konečně, na míru připravená metodologie implementace má učinit nasazené řešení produktivním v nejkratším možném čase. Obecně platí, že při zachování tohoto postupu jsou řešení sestavená takovýmto způsobem pro malé, střední i velké průmyslové podniky jednodušší na implementaci a umožňují rychle dosáhnout lepších výsledků. To je klíčovým faktorem úspěchu malých a středních výrobních podniků, které vyžadují komplexní řešení.

3. Využití PDM ve středně velkých firmách

CIMdata definuje středně velkou firmu jako takovou, která má roční příjem v rozmezí 100 milionů až 1 miliardy dolarů. Středně velké a menší společnosti (tj. ty, jež splňují uvedenou charakteristiku), které hledají PDM pro podporu svých obchodních cílů, jsou inženýrsky zaměřené. Tyto firmy obecně očekávají zajištění aktivit souvisejících s jejich produkty a vývojovými procesy, stejně jako s procesy výrobními a s přidruženou podporou. Středně velké firmy jsou nejčastěji nezávislými, samostatnými podniky, obvykle zaměřenými na konkrétní průmyslové odvětví. V tomto segmentu se nicméně setkáváme i s autonomními divizemi velkých firem.

Podle výzkumů a zkušeností CIMdata z PDM pro středně velké firmy obecně nejvíce těží organizace v těchto průmyslových sektorech:

  • účastníci dodavatelského řetězce v letectví a kosmonautice (tj. někteří z první úrovně a všichni z úrovně druhé a třetí),
  • účastníci dodavatelského řetězce v automobilovém průmyslu (tj. někteří z první úrovně a všichni z úrovně druhé a třetí),
  • firmy vyrábějící spotřební zboží (tj. zařízení, hračky, apod.),
  • výrobci elektroniky, počítačových komponent a dalšího high-tech vybavení a účastníci jejich dodavatelských řetězců, obzvláště ti z první a druhé úrovně, a dále smluvní výrobci,
  • výrobci obráběcích strojů, především ti, kteří navrhují a produkují strojní zařízení, jako jsou víceosé soustruhy, montážní zařízení, dopravníky a generátory,
  • výrobci zdravotnických zařízení, zejména těch s požadavky na audit FDA,
  • výrobci telekomunikačních zařízení a účastníci jejich dodavatelských řetězců, obzvláště ti v první a druhé úrovni,
  • správa technických úseků, obzvláště tam, kde je potřeba sledovat a spravovat fyzický majetek na úrovni provozu, jako jsou rozvodny elektrické energie nebo generátorové stanice.

Společnosti v těchto průmyslových odvětvích se ke středně orientovaným PDM systémům z historického pohledu staví velmi vstřícně, protože je s nimi pojí široká společná problematika. Pro firmy, jež uvažují o středně velkém PDM systému, poskytuje následující seznam dobrý přehled obchodních problémů, které v současnosti řeší hned několik PDM aplikací, jež jsou v současnosti na trhu k dispozici:

  • Společně s rozvojem firmy směrem ke středně velké společnosti dle výše uvedené charakteristiky se správa dat stává složitější.
  • Inženýrské procesy nejsou plně zdokumentovány anebo důsledně řízeny a vykonávány.
  • Zvýšený důraz na navrhování a výrobu komplikovanějších elektromechanických dílů, součástí a sestav s potřebou zachytit a řídit tyto digitalizované informace o definici výrobku v rámci celého podniku. V mnoha případech se vedoucí vývoje a strojírenští manažeři poohlížejí po způsobech, jak vyřešit konfigurační náročnost těchto produktů.
  • Rostoucí potřeba integrovat se do procesů souvisejících s vývojem produktu ze strany zákazníka (například pod tlakem zodpovídat zákazníkovy požadavky a lepší spolupráce na základě návrhových revizí).
  • Relativně lokalizované strojírenství a navrhování, kde technický ředitel chápe potřebu konfiguračního managementu (např. kontroly verzí, správa produktové struktury, atd.), pročež vyvinuli standardy technické dokumentace a procesů, jež lze jen obtížně řídit bez dostatečné úrovně automatizace.
  • Regulační požadavky, jako je RoHS/WEEE, Sarbanes-Oxley a FDA, které vyžadují sledovatelnost produktů a komponent, vedoucí obchodní manažery k vyhledávání nástrojů poskytujících podporu procesů se schopností provádět audity.
  • Potřeba synchronizace technických a výrobních kusovníků při transferu informací do jednoho nebo více MRP II/ERP systémů.
  • Tlak na snižování nákladů prostřednictvím outsourcingu, a to nejen outsourcingu výroby, ale také hlavních konstrukčních úkolů. Zachování vysoké kvality přitom není jediným problémem outsourcingu, roli hrají též zvýšené požadavky na bezpečnost dat.
  • Potřeba řídit komponenty a dodavatele jako součást procesu produktového vývoje, nikoliv samostatně.
  • Poptávka po rychlejším vývoji a zavádění nových výrobků nutí vývojáře hledat způsoby opětovného využití existujících technických návrhů.
  • Omezená dostupnost zdrojů na informační technologie (IT), jež často vyústí v potřebu a poptávku po softwaru, který je k dispozici za rozumnou cenu, se snadno instaluje a udržuje, je přirozeně integrovatelný s ohledem na omezení nákladů na jeho zavedení a vytváří rychlou návratnost investic (tj. v řádu měsíců, ne let).

Tyto výzvy se vztahují na mnoho firem, které své produkty dodávají OEM výrobcům, stejně jako na ty, jež cílí přímo na koncové spotřebitele. Vzhledem k omezenosti jejich finančních prostředků a podpory jsou tyto společnosti jen zřídka těmi, kdo zavádí nová řešení v první řadě. Nicméně s rostoucí dostupností předkonfigurovaných řešení nabízených za nižší ceny se tyto podniky stávají širokým trhem pro prodeje softwaru i určitého objemu poradenství a služeb. Nízké náklady na vlastnictví jsou v takových společnostech při výběru řešení upřednostňovány před kritériem maximální návratnosti investic.

4. Středně velké PDM systémy v současnosti

Mnoho ze současných středně orientovaných PDM systémů adresuje problematiku správy dat ve více doménách současně – například v oblastech návrhu, výroby, nákupu, podpory a kvality. Tyto systémy a schopnosti, které nabízejí, nejlépe odpovídají středně velkým strojírenským společnostem. Spousta z nich zaměstnává pět až deset inženýrů zapojených do návrhu a konstruování dílů nebo sestav o různé komplexnosti. Typická strojírenská funkčnost podporovaná těmito aplikacemi zahrnuje:

  • správu CAD souborů a základní CAD integraci (např. minimálně jednocestnou integraci, která řeší transfer kusovníků z CADu do PDM systému),
  • tvorbu a správu kusovníků a informačních rozpisek (anglicky BOM – bill of material, BOI – bill of information),
  • vizualizaci dokumentů a CAD souborů (obvykle je poskytována možnost zobrazovat 2D a 3D data),
  • nástroje pro správu pracovních postupů automatizující rozličné inženýrské procesy (např. konstrukční změny, předávání kusovníků do výroby a správu produktové struktury).

Některé programy dokonce obsahují omezenou podporu výrobního inženýrství (např. schopnost definice procesních plánů) a funkcionalitu, která zajišťuje základní přístup k produktovým informacím dílenskému personálu.

Tyto systémy obvykle pracují se širokou řadou softwarových aplikací i s tradičními nepočítačovými zdroji, které vytvářejí nebo využívají informace definující produkt (např. papírová dokumentace). Obvykle jsou dodávány na soustavě počítačů, pracovních stanic a souvisejících typů hardwaru. Typickými uživateli jsou manažeři, administrátoři a koncoví uživatelé z různých oddělení včetně konstrukce, výroby, nákupu, marketingu, obchodu, kvality a informačních technologií, kteří všichni potřebují mít přístupné produktové informace a možnost s nimi manipulovat. Takové systémy zlepšují komunikaci a spolupráci napříč těmito nesourodými skupinami a v organizacích tvoří základy pro podporu vývoje jejich výrobků.

U středně velkých výrobních podniků, které se zabývají navrhováním a konstruováním dílů nebo jednodušších sestav, se požadavky obvykle soustředí na vybudování a správu datového trezoru (tzv. vault), automatizaci workflow, základní management produktové struktury a aplikace, které podporují specifické potřeby inženýrských a výrobních procesů (např. změnový management nebo záruku kvality). U firem, které vyvíjejí středně až vysoce komplexní produkty (např. motory a turbíny, strojní nářadí, lékařské vybavení a těžké strojírenství), může být nutné doplnit tyto schopnosti o vyšší úroveň podpory konfiguračního managementu, který přesahuje potřeby základní správy produktové struktury (tj. přesahující rozsahem správu rozpisek materiálu).

Všechny středně velké společnosti potřebují některé z funkcí PDM, jako jsou: správa CAD a produktové struktury, zastřešení zpracovávaných dat a klasifikaci dílů. Čím komplexnější se firma stává, tím víc funkcionalit PDM bude vyžadovat. Tuto komplexnost pomůže vyřešit přidání vizualizací, správy pracovních postupů a projektového managementu. Jmenovat lze řadu specifických přínosů a schopností, které poskytují současné PDM systémy pro podporu růstu ve středně velkých organizacích:

  • Možnost poskytnout „jediný zdroj pravdy“ pro všechny typy technického obsahu a všechny inženýrské disciplíny. To obvykle ocení personál dodavatelského řetězce, protože při neexistenci PDM systému je obvykle zapotřebí obejít mnoho míst, aby šlo získat správnou verzi produktové struktury nebo komponent, jež tvoří v celku kompletní produkt. V takových prostředích bez PDM též často dochází k založení nebo celkové nedostupnosti aktuálních produktových informací.
  • Při správném využití PDM se ohromně zlepší spolupráce se zákazníky. Jakožto „jediný zdroj pravdy“ může tento systém sledovat zákaznické požadavky, umožní rychleji zodpovídat jejich dotazy a na požadavky měnícího se trhu a v neposlední řadě lépe na zákazníky reagovat a dodávat produkty, které si trh žádá (tj. správné produkty na správné trhy za správnou cenu).
  • Spolupráce s novými outsourcingovými partnery je často možná i bez PDM. Nicméně v takovém případě je často výsledkem nejistá bezpečnost dat, stejně jako ztráta možností konfiguračního managementu. PDM systémy jsou obvykle vybaveny vizualizačními a připomínkovacími nástroji, které fungují v reálném čase. Krom toho zajišťují vysoký komfort při práci s výkresy, kusovníky, výrobními procesy a další dokumentací.
  • PDM nástroje pro spravování pracovních postupů zprostředkovávají sledovatelnost komponent a vykonávání procesů. Podporován je taktéž konfigurační management návrhových změn. Tyto schopnosti jsou vyžadovány nejen ve vysoce regulovaných výrobních prostředích, ale též v základních procesech vývoje produktů.
  • Hladký přístup k předchozím návrhům a také k informacím od dodavatelů komponent umožňuje velmi rychlý vývoj a zdokonalování výrobků. Spolu s tím, jak pracovní postupy usnadňují předvádění nových produktů a inženýrských změn, dochází k eliminaci informačních a procesních překážek.

Klíčem k úspěchu na trhu středně postavených PDM řešení je vývoj a dodávka předkonfigurovaných datových modelů, pracovních postupů a aplikací založených na tzv. nejlepších praktikách, jež podporují požadavky na správu informací definujících produkt ve výrobním podniku. Hned několik dodavatelů PDM v současnosti poskytuje systémy, které přímo podporují potřeby typických středně velkých firem, jak je popsáno výše. Jedním z těch, kdo se zaměřili na kritický obchodní segment středně velkých firem, je například Siemens PLM Software, jehož Teamcenter Express je zřejmým signálem toho, že PDM a další PLM technologie dospěly do stavu, kdy jsou dostupné i středně velkým firmám (pozn. red.: v doprovodné tabulce uvádíme výběr PDM systémů pro středně velké firmy od dalších dodavatelů).

5. Výběr vhodného PDM systému

Mnoho společností nemile narazilo na zjištění, že pro úspěšnou implementaci PDM systému nestačí vybrat tu nejvhodnější technologii; velmi závisí také na zvolení vhodného výrobce nebo prodejce. Vzhledem k tomu, že implementace PDM může mít podstatně pozitivní dopad na organizaci a její schopnost podporovat příslušné požadavky na správu produktových informací, musí k procesu výběru a vyhodnocení firma přistupovat velice zodpovědně. Jestliže je zapojen i prodejce softwaru, měla by organizace zhodnotit také jeho, ne jen vývojáře softwaru. Implementace PDM vyžaduje, aby si odpovídající PLM technologie (např. PDM, vizualizace, přidružené CAD anebo ERP integrace atd.)

osvojili účastníci ve všech obchodních jednotkách organizace i externí obchodní partneři. Vztah, který si firma buduje s dodavatelem PDM, bude trvat několik let. Ve výsledku může vystavění silného partnerství pomoci maximalizovat přínosy, jichž se firma dočká díky využívání PDM systému a souvisejících technologií.

Před vybráním vhodného PDM systému je důležité pochopit charakteristiku silného vztahu s dodavatelem. Kontrolní seznam nejdůležitějších faktorů pro výběr by měl obsahovat následující kritéria:

  • partnerství,
  • osobitost,
  • finance,
  • inovace,
  • technologie,
  • služby,
  • řešení a integrace,
  • distribuce.

Pořadí důležitosti těchto faktorů závisí na vybírající organizaci, způsobu její práce, stylu managementu a na jejích požadavcích na služby a řešení.

Partnerství je schopnost dodavatele spolupracovat s jeho zákazníky dobře už od chvíle výběru systému a jeho definice do budoucna; schopnost poskytnout nástroje, jež vyjadřují správné pochopení skutečných obchodních požadavků a zajistit poradenství a služby s cílem implementovat toto řešení způsobem, jenž povede k maximalizaci jeho přínosů. Partnerství závisí na víc než jen dodavatelových produktech; musí obsáhnout i jejich vizi pro budoucnost, styl práce, auru důvěry a schopnost nabídnout vhodné služby podle potřeby.

Osobitost dodavatele by měla vyhovovat filozofii zákazníka. Firemní kultura dodavatele rozhodne o tom, jak snadno dokáže se zákazníkem spolupracovat a uspokojovat jeho potřeby, aniž by docházelo k obtížím a neshodám. V tomto vztahu je velmi důležitá důvěra.

Dalším důležitým faktorem je finanční stabilita dodavatele, který za dlouhotrvající vztah přebírá zodpovědnost a měl by zajistit, že jeho produkty a služby budou inovovány a podporovány. Obchodní úspěch dodavatele může být měřen z hlediska jeho velikosti, výkonnosti a doby působení na trhu. Je přitom třeba mít na paměti, že ani finančně slabší dodavatelé, kteří mají silné produkty a spokojenou uživatelskou základnu, by neměli z trhu kompletně zmizet a pokud jsou pohlceni jinou společností, jejich produkty pravděpodobně zůstanou zachovány.

Schopnost dodavatele inovovat je často řízena finančním úspěchem a zájmem na udržování silného vztahu se zákazníkem. Inovace je klíčem, který zajišťuje, že zákazníci budou mít přístup k aktualizovaným řešením, jež uspokojí jejich požadavky i do budoucna. Dodavatel by měl prokázat pružnost, přizpůsobivost a vizi, která zahrnuje i jeho stávající nabídku a poskytuje směr pro inovace, včetně průběžného začleňování nejlepších praktik do nabízených produktů.

Služby jsou podstatným prvkem v nabídce přínosů daného řešení. Dodavatelova schopnost zajistit konzultační a implementační služby, jež zvedají úroveň nabídky, často představují rozdíl mezi úspěšnou a neúspěšnou implementací. Poskytování předkonfigurovaných implementačních služeb a schopnost dodavatele podporovat nepřetržité využívání jeho produktů v dlouhodobém horizontu jsou také často prvořadým aspektem k zajištění trvající hodnoty pro organizaci.

Důležitou roli při výběru jakéhokoliv systému samozřejmě hrají technologie. Ve výsledku je zásadní to, jak posuzovaný software vyhoví požadavkům na okamžité technické požadavky organizace a zda je schopen reagovat na jejich změny i narůstající objem. Proto by měl být sepsán kontrolní seznam požadovaných funkcí a vypracován posudek schopností dodavatele v každé z vytyčených oblastí. Jejich rozpis se může firmu od firmy lišit, nicméně neměl by opomenout následující:

  • funkce pro vyhledávání,
  • datový „trezor“,
  • rezervační funkce (check-in/check-out),
  • management struktury produktu včetně správy kusovníků,
  • automatizace procesů včetně pracovních postupů,
  • klasifikační schopnosti,
  • kontrola verzí a revizí,
  • integrace CAD,
  • integrace ERP,
  • funkce pro tvorbu reportů,
  • vizualizace, prohlížení a připomínky,
  • kontrola přístupů,
  • import a export dat.

Další důležitou technickou oblastí, která vyžaduje pečlivé prověření, je škálovatelnost navrhovaného řešení. Organizace by si měla zjistit, zda může být rozsah řešení stupňován jak ve smyslu objemu spravovaných dat, tak v počtu uživatelů, kteří mohou souběžně do systému vstupovat. Pokud dodavatel nabízí PDM systémy pro střední i pro velké podniky současně, měla by firma definovat proveditelnost rozšíření případné implementace na výše postavené řešení, aby si zajistila, že budou snadno a cenově efektivně uspokojeny její plánované i dosud neočekávané budoucí požadavky.

Nadto by měla organizace provázat vyhodnocení stávajících technických možností s dodavatelovou schopností inovovat a zároveň poskytovat dostatečný finanční potenciál pro podporu robustního plánu vývoje produktů. Důležitější, než individuální technologie, jsou možná řešení a integrace. Řešení by měla kombinovat dodavatelovy technologie a služby, propojovat je s dalšími nástroji a ústit v kompletní metody, jež řeší problematiku podpory skutečných obchodních požadavků. To znamená dodávku předkonfigurovaných aplikací a šablon založených na osvědčených praktikách, které rychle vyřeší specifické obchodní problémy.

Distribuce určuje dodavatelovu schopnost podporovat operace prováděné organizací. Pokud dodavatel nemá zastoupení obchodníků a technické podpory na všech místech, kde organizace operuje, bude obtížnější a možná nákladnější dosáhnout maximálních přínosů z PDM systému.

Posuzování PDM systémů zahrnuje zkoumání dodavatele i jeho technologií, což sice proces výběru komplikuje, ale je zásadní pro docílení lepšího výkonu a rychlé návratnosti. Jen několik skutečně jednoduchých kroků stačí k tomu, aby se organizace při výběru PDM systému ubezpečila v tom, že jeho dodavatel nabídne potřebnou úroveň služeb a podpory.

  • Zaprvé, jelikož jde o strategickou obchodní iniciativu, měla by mít organizace jasnou vizi založenou na skutečných požadavcích, které se pojí s její obchodní strategií. S touto vizí by měl být provázán proces výběru PDM systému a jako takový prezentován i jeho potenciálním dodavatelům. Reakce dodavatele na takovou vizi obvykle zprostředkuje dobrou představu o jeho schopnosti vyhovět skutečným obchodním požadavkům.
  • Zadruhé, organizace by si měla pohovořit a vyměnit názory s manažerským týmem dodavatele stejně jako s jeho obchodníky a pracovníky technické podpory. Jednou z oblastí takové sondáže je to, jak dobře dodavatel rozumí dotyčnému průmyslovému odvětví, specifikám fungování obchodních procesů v daném oboru, s jakými dalšími firmami v onom průmyslovém segmentu dosud spolupracoval a jak robustní je rozsah šablon a aplikací v příslušném systému, které lze použít.
  • A konečně, organizace, která zvažuje pořízení konkrétního středně postaveného PDM systému, by se měla kalkulacemi přesvědčit o návratnosti investic u různých řešení, jež by mohly vyhovovat jejím obchodním požadavkům. Prověřen by takto měl být nejen samotný software – jeho funkčnost a rozšiřitelnost – ale též podpora, služby, školení a reakce dodavatele.

6. Plánování a zavádění nejlepších praktik

Má-li být zajištěna ochrana investic vkládaných do PDM projektu, je nezbytně nutné implementaci systému pečlivě naplánovat. Včasným definováním aktivit, časových rozmezí, zdrojů a vyžadovaných organizačních struktur je možné minimalizovat jakákoliv rizika. Prvním krokem v každém úspěšném PDM projektu je definice vhodné strategie a taktiky.

Vzhledem k tomu, že implementace PDM systému má potenciál značných obchodních přínosů, je důležité uvědomit si, že se tyto přínosy neukážou přes noc, ale budou se projevovat v několika fázích. Ve výsledku je třeba jasně definovat cíle, jejichž formulování pomůže zaměřit pozornost na oblasti, které budou dotčeny a v nichž se očekávají projevy takových přínosů. Strategie PDM projektu by měla dále definovat specifické úkony, které budou vykonány v průběhu projektu, vysvětlit jejich významnost a souvztažnost. Strategie musí přesně popisovat závislosti mezi fázemi projektu a sekvenci bodů, které bude nutné vykonat. V podstatě se strategie stane vzorem, k němuž bude v průběhu projektu častokrát odkazováno za účelem zjednání pokroku, správné orientace a celkové konzistence.

S takovou strategií, doplněnou o stručný souhrn vize, jenž sumarizuje záměr a aspirace projektu, musí být směřována pozornost na definování projektového plánu, který zaručí dodržení rozpočtu a časových termínů. Projektový plán je soupisem úkolů a aktivit, jež budou vykonány za účelem dosažení cílů pokrývajících klíčové oblasti, jako je implementace, testování, školení, metrika a změna v kultuře.

Pouze tehdy, kdy jsou jasně pochopeny skutečné obchodní potřeby firmy, je možné začít zvažovat, jak by měl být vybraný PDM systém implementován, aby byl z obchodního hlediska k užitku. Nástroje jako je PDM dávají organizacím možnost přistupovat k obchodním požadavkům se seriózním záměrem a zosobňují ideální situaci k naprostému prozkoumání a zdokumentování obvyklých očekávání a požadavků. Pro firmy může být obtížné alokovat požadované zdroje pro analýzu požadavků a mnohým zainteresovaným se může jevit složité být nezaujatý a objektivní při posuzování svých vlastních potřeb oproti ostatním. Za těchto okolností mohou přijít vhod poradenské služby od specializované konzultační firmy, která má patřičnou odbornost, zkušenosti a znalost metod v PLM.

Plánování implementace by mělo být zaměřeno na to, jak je PDM systém rozvíjen z hlediska efektivity obchodních řešení. Běžnou oblastí, kde se vyskytnou první problémy, je kontrola rozsahu projektu. Jedním z klíčových nástrojů pro kontrolu rozsahu je aplikace pro hlídání změn, jež by měla být využívána již od prvního dne po spuštění projektu. Opomenutí potřeby udržet projekt ve stanovených mantinelech může vést k jeho předražení, předimenzování a také neuspokojení vytyčených požadavků.

Jednorázové prověření projektového návrhu může firmu poučit a otestovat řešení v odpovídajícím obchodním kontextu. Definován a odsouhlasen by měl být zavčasu také implementační přístup, který bude při rozvoji PDM systému použit. K tomu by měly být stanoveny plány a zdroje pro metriku společně s mechanismem, jenž zaznamená požadovaná vylepšení. Tyto plány jsou neopomenutelné tehdy, má-li být prokázána návratnost investic (ROI – Return On Investment). S blížícím se závěrem prověrky konceptu musejí být rozřešeny všechny nejasnosti, a to ještě předtím, než je výstup konceptu postoupen k realizaci. V celém procesu je potřeba zachovávat dostatečnou komunikaci. Čím více lidí je zapojeno do projektu, zná jeho cíle a vývoj, tím vyšší bude úroveň jeho přijetí napříč všemi odděleními organizace.

Se zdárně vypracovaným zhodnocením konceptu musí být vzaty v potaz okolnosti, jež vyplynuly při zhotovování prověrky a z nichž je třeba vzít si ponaučení. Musí být definovány požadavky na školení, aby mohli koncoví uživatelé se systémem efektivně pracovat. Dále je třeba vyhotovit odpovídající metriku a zhodnocení dopadů na firemní kulturu, s čímž souvisí i jakékoliv upgrady používané infrastruktury, aby bylo zajištěno efektivní fungování systému v podniku. Všichni, kdo s tímto systémem mají pracovat, musejí být informováni o cílech projektu, jejich vlastní roli, i o tom, jaké změny postihnou jejich každodenní práci a kdy mají očekávat příslušná školení.

Nakonec by měla být zajištěna trvalá technická podpora ze strany výrobce nebo dodavatele použitého řešení. Tito mohou asistovat v mnoha oblastech, včetně školení, instalace systému, jeho konfigurace, vylepšování, řešení problémů a obecné podpoře. Dále je velmi důležitý rozjezd projektu a nastavení jeho setrvačnosti. Mnoho projektů dosáhne mimořádných výsledků během prověření konceptu, jenže pak ve chvíli uvádění do provozu narazí na problémy, pokud nejsou správně naplánovány a koordinovány. S postupem zavádění projektu do praxe by měl být dáván pozor na jeho další fáze a oproti výsledkům prověrky by se mělo sledovat dodržování konceptu, školení a implementačních plánů nezbytných k dosažení vytyčených střednědobých a dlouhodobých obchodních cílů.

Celkově vzato, organizace, která implementuje PDM systém, by měla:

  • Zaměřit se na obchodní dopady tohoto rozhodnutí a jasně formulovat obchodní požadavky.
  • Odhadnout dosažitelnost návratnosti a průběžně monitorovat úspěchy projektu.
  • Rozplánovat projekt po jasně definovaných fázích nebo jako sérii podprojektů, a to od začátku až do jeho konce.
  • Hlídat rozsah PLM implementace ve všech jejích stádiích a zajistit naplánování dalšího rozvoje.
  • Využít předkonfigurovaných prvků, kdekoliv je to možné, ve snaze zjednodušit a zrychlit zavádění systému.
  • Udržet na minimu požadavky na kustomizaci (přizpůsobení místním podmínkám).
  • Komunikovat se všemi zapojenými subjekty o nastavených cílech a o vývoji projektu.
  • Vyhodnotit dopady zavedení projektu na firemní kulturu.
  • Vyškolit všechny zainteresované a školení průběžně opakovat; školení realizovat již od prvních fází implementace a využít existujících výukových materiálů, pokud jsou k dispozici.
  • Vypracovat prověrku konceptu projektu za účelem ověření produktivity nasazovaného systému.

7. Závěr

Současné PDM systémy poskytují zjevné a měřitelné přínosy pro firmy všech velikostí. CIMdata oceňuje, že dodavatelé těchto řešení poskytují robustní předkonfigurovaný PDM software upravený pro potřeby středně velkých podniků. To dále dokazuje, že benefitů z PDM lze doopravdy dosáhnout. Rozsah a aplikovatelnost předkonfigurovaných nástrojů a jejich použitelnost ve stále větším množství společností zřetelně indikují skutečnou dostupnost středně postavených PDM technologií.

Malým a středně velkým samostatně působícím strojírenským firmám CIMdata doporučuje, aby před rozhodnutím zavést systém pro správu dat definovali jejich skutečné krátkodobé i dlouhodobé obchodní cíle související s řízením jejich produktových informací. Poté nechť se poohlédnou po dodavateli PDM, který těmto nejlépe vyhoví. Jakmile je toto dokonáno, měly by firmy zvažující nasazení PDM připravit plán implementace a zajistit interní i externí podporu tam a tehdy, kde je potřeba. Firmy musejí mít na paměti, že by se neměly rozhlížet pouze po té nejvhodnější technologii, ale též po vhodném dodavateli, který sdílí jejich vizi a prokazatelně je schopen poskytnout rychle a snadno implementovatelné obchodní řešení.

O společnosti CIMdata

CIMdata je celosvětově působící přední nezávislá společnost poskytující strategické konzultační služby za účelem maximalizace schopností podniků navrhovat a poskytovat pokrokové produkty a služby prostřednictvím řešení pro řízení životního cyklu výrobků (Product Lifecycle Management, tzv. PLM). Od svého založení před více než 25 lety CIMdata přináší znalosti, expertízy a nejlepší praktiky z PLM řešení na světové úrovni. Tato řešení zahrnují jak obchodní procesy, tak širokorozsahovou sadu PLM technologií.

CIMdata spolupracuje s průmyslovými organizacemi i s dodavateli technologií a služeb při hledání konkurenčních výhod v globální ekonomice. Nad to provádí výzkum, zajišťuje předplatitelské služby se zaměřením na PLM a produkuje několik komerčních publikací. Společnost poskytuje také podnikové vzdělávání v rámci certifikačních PLM programů, seminářů a mezinárodních konferencí. CIMdata slouží klientům z celého světa z kanceláří v Severní Americe, Evropě a Asii.

Další informace o společnosti CIMdata naleznete na jejích internetových stránkách www.CIMdata.com, případně využijte těchto kontaktních údajů: 3909 Research Park Drive, Ann Arbor, MI 48108, USA. Tel.: +1 (734) 668-9922. Fax: +1 (734) 668-1957; nebo Oogststraat 20, 6004 CV Weert, Netherlands, Tel: +31 (0)495 533-666.

Studie byla publikována v magazínu PLM News 2/2011